Obecní knihovna ve Bzové

Historie bzovské knihovny

"Čtenářská osvěta – Obecní knihovna

Pro povznesení ducha českého národa v druhé polovině 19. století vymyslel a razil básník Jaroslav Vrchlický heslo „Dvě zbraně máme, školu jen a knihu“. Toto heslo se často dostávalo jako motto do školních kronik a do knihoven. Má ho i školní kronika obce Bzová, založená v roce 1890. Jak bylo již v části 34 uvedeno, knihovna, a tudíž i čtenářský spolek ve Bzové vznikly při spolku Budislav, který byl založn v roce 1890. Knihovnu pak v roce 1913 převzala Dělnická tělovýchovná organizace.

K rozšíření knihoven, a tudíž i čtenářů došlo hlavně v nové republice po roce 1918. Podle zákonných opatření z roku 1919 měla být v každé obci zřízena veřejná knihovna se 4–8 člennou knihovní radou a vlastní agendou měl být pověřen knihovník. Ve Bzové se tak stalo v tomtéž roce a knihovníkem se stal František Pánek z čp. 106. Po něm převzal tuto funkci Václav Závora z č.p. 74, který pak byl po Milkovi i kronikářem obce. V kronice obce se uvádí, že od roku 1920 obec vynakládala finanční prostředky na nákup nových knih zhruba 200 až 300 Kč ročně. Tato částka představovala přírůstek 15 až 20 knih za rok. […]

Veřejná obecní knihovna sloužila především starším lidem (důchodcům) a starším školákům. Pracující lidé měli málo času na čtení. Knihovna byla za první republiky a v době války umístěna u knihovníka a kronikáře obce Václava Závory z čp. 74.

Od roku 1950 byla obecní knihovna umístěna v nevhodných prostorách na chodbě sídla MNV v čp. 50. Pak byla přestěhována do prostor JZD v čp. 19. Teprve v roce 1972 se jí dostává vhodné místnosti po mateřské školce, která se přemístila do budovy místní školy. V roce 1978 má knihovna 1470 kusů knih, knihovníkem se stal Jan Cajthaml.

Knihovna v obci přečkala druhou světovou válku, komunistický režim i sametovou revoluci v roce 1989. V roce 1990 má obecní lidová knihovna stále dobrou úroveň díky Janu Cajthamlovi z čp. 68. […]

V roce 1994 byla knihovna převedena pod správu obecního úřadu. Vystoupila ze střediskového systému, který byl v Žebráku. Do knihovny bylo převedeno ze střediska Žebrák 520 knih. Obecní úřad v tomto roce nakoupil 78 knih. Celková počet knih v knihovně koncem roku 1994 byl 2137 svazků. Celkem bylo vypůjčeno 230 čtenáři 806 knih. Knihovnu nadále vede Jan Cajthaml. V roce 1999 měla knihovna 2239 svazků, čtenářů bylo 167. Kronikář obce při hodnocení práce knihovny uvádí: „Škoda, že dnešní mládež málo čte, dává přednost televizi, potom mají malou zásobu slov a je to znát na jejich vyjadřování. Záleží především na rodičích, jak budou vést mladé k lásce ke knize“.

[…]

V roce 2002 došlo k návratu systému střediskových knihoven, který byl v roce 1994 zrušen. Střediskové knihovny (SK) zajišťovaly výměnné soubory knih, což znamenalo, že SK zapůjčila na určitou dobu obecní knihovně bezplatně soubor knih. Pro okres Beroun byla určena regionální SK v Berouně. V roce 2005 došlo k zúžení okresních regionálních knihoven a zůstalo jich jen několik v kraji. Beroun novým opatřením o regionální SK přišel a nově stanová pro obec Bzovou je regionální knihovna v Příbrami. Bzová této služby plně využívá. V roce 2008 měla knihovna 2538 knihovních jednotek a během roku proběhlo 764 výpůjček.

Od roku 2003 převzala funkci knihovníka paní Münzbergrová z čp. 6. Pan Cajthaml skončil funkci knihovníka, kterou vykonával 33 let. Patří mu veliký dík za šíření osvěty v obci."

citováno z: Blacký, Antonín. Bzová. Dějinný vývoj obce od nejstarších dob po současnost ve vztahu k dějinám Hořovicka a Berounska. Obec Bzová, 2009. s. 226–227

Dobové fotografie

Statistika aneb náhled do starých čísel